Vnímání těla během sedavé práce

Novinka ze dne 10.09.2019

Jak tedy dostat pohyb i do sedavého zaměstnání? Zklidnit se a zpomalit tok našich myšlenek při práci v sedu. Nízká fyzická námaha je v takovém typu zaměstnání vykoupena vysokou mentální aktivitou. V těle to vypadá tak, jako by se z hlavy stal těžký balvan, který svůj zrak upírá do monitoru a současně klouže po krku dopředu. Zastaví se zavěšený celou svou vahou na provazech svalů ze zadní části krční páteře. Hlava tak ztratí svůj citlivý a vnímavý kontakt se zbytkem těla.
V životě dostáváme mnoho impulzů ke změně. Pokud je neslyšíme, ozve se nakonec i naše tělesná schránka. Určitě jste některé z nich zaregistrovali i během sedu u počítače. A co znamenají?

  • Bolí mne oči = Odejdi od monitoru a dej šanci svým očím se ponořit do očních jamek a vnímat jejich tíhu.
  • Tuhne mi šíje = Nevíš, co dřív? Vidíš před sebou mnoho práce, až Ti hlava přepadla dopředu a šíje se ji snaží vrátit zpět?
  • Bolí mne rameno a trne mi ruka na myši = Honem rychle. Ještě dodělám tuto tabulku a tento dokument. Pak se konečné nadechnu. Aha, to už jsem si říkal(a) před dvěma hodinami?
Co tyto signály potřebují? Pozornost. Ideálně v ten okamžik, kdy přišly. Dále si popíšeme pár triků, jak na ně reagovat. Reagujeme-li totiž hned, stačí většinou vložení „kompenzace“ na 5-10 minut.
První velký krok je si signálu vůbec všimnout. V dnešní době zahlcení některé věci velmi efektivně vytěsňujeme, proto VŠIMNOUT SI je velký krok. Dále bychom měli VYHODNOTIT, zda-li můžeme a CHCEME něco v dané situaci ZMĚNIT.
Pokud NE, jsme si vědomi toho, že se signál bude dále stupňovat a nejspíš nás zastaví až ve formě BOLESTI. Buďme za ni rádi. Nedivme se ale následkům, které budou úměrné tomu, kolikrát jsme signálu nevyhověli. Pokud ANO, můžeme použít některý z následujících principů (jistě bychom přišli i na mnohé další):
  1. Uvědomit si v pozici opěrnou plochu míst, která jsou v kontaktu se zemí, židlí či stolem. Do těchto míst přenést či spustit váhu ve směru gravitace. S pocity jako tíha, váha, někdy i mravenčení končetin.
  2. Vnímat dynamiku, kterou si tělo vyžádá. Nemusí to být velký pohyb. Dynamika je i přenášení váhy v opěrných místech a hra s těžištěm. Ta zaměstnává mozek vyhodnocováním změny v těle a propojuje tak hlavu a tělo. Na rozdíl od toku myšlenek, který hlavu odtrhává od těla pryč.
  3. Poslouchat svůj dech. Nikam dech netlačit dle různých trendů, ale jen mu dát pozornost a důvěru, že ví, kam má jít a kolik ho má být.
Tyto principy lze pak aplikovat do jakýchkoliv cviků, sestav či sportů. Zezačátku je ale dobré dát si na vše více času. Vybrat raději jen jeden cvik a ten si užít a hrát si v něm.  Nebo při sportu vybrat jeden princip a ten zkoušet aplikovat.
Tímto vším se budeme zabývat na workshopech, které jsme pro vás připravili. Není to o množství cviků a usilovného posilování či protahování. Je to o prostoru, lehkosti, možnosti volného pohybu. A k tomu vás zkusím na workshopu dovést. Stejně tak zkonzultujeme možnosti, jak si pracovní místo upravit dle vašich možností a možností pracoviště. Jaké máme k dispozici pomůcky a pro koho jsou vhodné. Ta první část je ale z mého pohledu důležitější. Učí vás totiž vnímat své individuální možnosti, parametry těla a jeho limity v různých podmínkách.
Budu se na vás moc těšit.

Mgr. Dagmar Moc Králová

Vnímání těla během sedavé práce | TSM