Darování krve jako překážka v práci na straně zaměstnance

Novinka ze dne 09.09.2019

Darování krve i krevní plazmy je považováno za překážku v práci na straně zaměstnance. Překážka v práci na straně zaměstnance je situace, kdy zaměstnanec nemůže pro zaměstnavatele konat práci dle pracovní smlouvy. Právní úprava překážek v práci na straně zaměstnance je pak rozmělněna mezi zákon č. 262/2006 Sb. (zákoník práce) a nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci.
Samozřejmě, že dárcovství krve/krevní plazmy má celospolečenský význam a není třeba debatovat o potřebnosti existence dostatečného množství dárců. Na druhou stranu se lze v praxi setkat se situacemi, kdy zaměstnavatelé „lamentují“ nad tím, že zaměstnanci chodí darovat krev/krevní plazmu příliš často, což bývá někdy pro zaměstnavatele problematické (rozvrh směn, náklady apod.). Pojďme se tedy na právní úpravu této překážky v práci, konkrétně tedy darování krve, podívat podrobněji…
 
Kde najdeme právní úpravu dárcovství krve?
Základní právní rámec najdeme v ust. § 203 zákoníku práce, kde je darování krve zahrnuto pod tzv. jiné úkony v obecném zájmu. Činnost dárce při odběru krve a při aferéze je překážkou v práci na straně zaměstnance, kdy zaměstnanci po dobu této překážky přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Pokud na cestu k odběru, na odběr a cestu zpět nestačí 24 hodin, přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za prokázanou nezbytně nutnou další dobu, pokud zasahuje do pracovní doby. Nedojde-li k odběru, přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci.
 
Jaká jsou další pravidla související s dárcovstvím krve?
V souladu s ust. § 206 zákoníku práce je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu. Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli. Je tedy v zásadě vyloučeno, aby zaměstnanec těsně před započetím směny zaměstnavateli oznámil, že nepřijde do práce z důvodu darování krve. Určitě stojí za úvahu stanovit kupř. vnitřní směrnicí, s jakým časovým předstihem je zaměstnanec povinen zaměstnavateli tuto překážku v práci oznámit. Rovněž také v případě, kdy zaměstnanec vykonává práci v „krátkých a dlouhých týdnech“, je možné na zaměstnanci vyžadovat (umožňují-li to podmínky místa, v němž daruje krev), aby krev daroval v době, kdy má týden krátký týden. Zaměstnanec je totiž primárně povinen darovat krev mimo pracovní dobu, tedy v době, kdy nemá rozvrženou směnu.
 
 
 
Jak často zaměstnanci mohou na odběry krve chodit?
Vyhláška č. 143/2008 Sb., o stanovení bližších požadavků pro zajištění jakosti a bezpečnosti lidské krve a jejích složek (vyhláška o lidské krvi) stanoví, že standardní odběr činí 450 ml s přípustnou odchylkou 10% bez protisrážlivého roztoku; dárci nemá být při jednom odběru odebráno více než 13% vypočteného objemu krve. Minimální interval mezi dvěma následujícími odběry je 8 týdnů, přičemž celkový počet standardních odběrů provedených v průběhu 12 měsíců je u mužů nejvýše 5 a u žen 4. Nicméně, v praxi bývá mnohem častější situace, kdy se odběry krve provádí u mužů maximálně 4x ročně a u žen maximálně 3x ročně.
Pozn. Minimální interval mezi dvěma přístrojovými odběry plazmy je 14 dní.

Mini rozhovor s naší kolegyní Hankou Skřivánkovou, která je dárkyní krve už od svých 18 let.
  
Co bylo prvotním impulsem k tomu, stát se dárcem krve?
První odběr jsem absolvovala hned po 18 narozeninách, ještě na střední škole. Rozhodla jsme se pro darování po rozhovoru se starší kamarádkou, která již darovat chodila a líbilo se mi, že můžu někomu pomoci.

Jak samotné darování krve probíhá?
Na transfúzní oddělení se dostavím brzy ráno, nalačno. Předám sestřičce průkaz dárce krve, najde si v kartotéce moji kartu, zkontroluje aktuálnost údajů a předá mi dotazník k vyplnění. Dotazník se týká mého zdravotního stavu, prodělaných nemocí, zda beru nějaké léky atd. Poté si mě zavolá další sestřička, která mi vezme vzorek krve, který pošle ke kontrole do laboratoře. Až je vzorek vyhodnocen, že je krev v pořádku, tak si mě zavolá pan doktor, kterému předám vyplněný dotazník, probere ho se mnou a pošle mě k samotnému odběru. Ten trvá cca 5 - 15 minut a berou mi zhruba 450 ml krve.

Kolik odběrů krve už jsi absolvovala?
Naposledy jsem byla darovat krev letos v červenci a byl to můj 18. odběr krve.

Jak často na odběry chodíš?
Snažím se chodit vždy 3x ročně.
 
Co bys vzkázala těm, co by se dárci chtěli stát a váhají?
Ať neváhají :) Odběr trvá chvilku a příjemný pocit z toho, že zrovna moje krev může někomu pomoct nebo i zachránit život přetrvává dlouho. A navíc nikdy nevím, kdy budu potřebovat něcí krev třeba já nebo někdo z mých blízkých.

Autor: Mgr. Klára Gottwaldová, MBA

Darování krve jako překážka v práci na straně zaměstnance | TSM