Jak se určuje výše odstupného

Novinka ze dne 03.03.2018

Ačkoliv by se mohlo zdát, že v této věci personalisté nechybují, není to pravda. Jakou situaci mám na mysli? Určení výše odstupného při rozvázání pracovního poměru výpovědí nebo dohodou z tzv. organizačních důvodů, tedy z důvodů uvedených v ustanovení § 52 písm. a) až c) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, nejčastěji pro nadbytečnost zaměstnance v příčinné souvislosti s rozhodnutím zaměstnavatele o organizační změně.
 
Co rozhoduje?
 
Na jakou minimální výši odstupného má zaměstnanec v daném případě právo, to vyplývá z ustanovení § 67 odst. 1 zákoníku práce. Přísluší mu od zaměstnavatele odstupné ve výši nejméně
 
  1. jednonásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval méně než 1 rok,
 
  1. dvojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
 
  1. trojnásobku jeho průměrného výdělku, jestliže jeho pracovní poměr u zaměstnavatele trval alespoň 2 roky,
 
  1. součtu trojnásobku jeho průměrného výdělku a částek uvedených v písmenech a) až c), jestliže dochází k rozvázání pracovního poměru v době, kdy se na zaměstnance vztahuje v kontu pracovní doby postup podle ustanovení § 86 odst. 4 zákoníku práce (započtení práce přesčas v rozsahu do 120 hodin do pracovní doby v následujícím vyrovnávacím období podle ujednání v kolektivní smlouvě).
 
Je zřejmé, že rozhodujícím parametrem pro určení výše odstupného zaměstnanci v souvislosti s rozvázáním jeho pracovního poměru z tzv. organizačních důvodů je celková doba trvání pracovního poměru. Zdůrazňuji to tím spíše, že personalisté občas dovozují, že tuto dobu je třeba počítat do dne doručení výpovědi zaměstnanci, bez ohledu na následně plynoucí výpovědní dobu. V řadě případů by tak připravili zaměstnance o násobek průměrného výdělku na odstupném.
 
Jak u zákazu výpovědi?
 
A co když zaměstnanec ve výpovědní době onemocní, bude nemocen delší dobu a pracovní poměr se mu prodlouží? Bere se pro účely určení výše odstupného v potaz i prodloužení pracovního poměru? Pokud bylo řečeno, že rozhodující je celková doba trvání pracovního poměru, pak tedy včetně jeho případného prodloužení dle ustanovení § 53 odst. 2 zákoníku práce v důsledku nemoci zaměstnance (nebo jiné ochranné doby). Není dokonce vyloučeno, že v důsledku tohoto prodloužení dosáhne zaměstnanec na vyšší násobek průměrného výdělku na odstupném. A že je si toho moc dobře vědom…
 
Abych nezapomněl. Za dobu trvání pracovního poměru ve smyslu výše uvedeného se považuje i doba trvání předchozího pracovního poměru u téhož zaměstnavatele, pokud doba od jeho skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců. A zase může být díky tomu násobek odstupného jiný.
 
Autor: JUDr. Petr Bukovjan

Jak se určuje výše odstupného | TSM